Zastání
Zastání znamená postavit se na stranu toho, komu se ubližuje. Nemusí to být hrdinský čin před celou třídou. Zastat se můžeš i tak, že se nesměješ, nenatáčíš, odvedeš oběť pryč, sedneš si k ní na obědě nebo jí napíšeš, že je ti to líto. Když je to bezpečné, můžeš útočníkovi říct: „Nech ho být.“ Když bezpečné není, zavolej dospělého. Útočníci jsou silní hlavně díky mlčení ostatních. Stačí, aby se ozvali dva nebo tři, a nálada ve třídě se může otočit.
Otázky:
1. Musí být zastání odvážné gesto?
Ne. Stačí se nesmát, nenatáčet, sednout si k oběti nebo jí napsat, že je ti to líto. I drobnosti oběti ukazují, že není sama.
2. Kdy je bezpečnější zavolat dospělého?
Když jde o fyzické násilí, když je útočníků víc nebo když by ses sám mohl stát terčem. Zavolat pomoc není zbabělost.
3. Proč má smysl, i když se zastane jen jeden?
Útočník ztrácí publikum a ostatní vidí, že nesouhlasit jde. Jeden hlas často strhne další a oběť ví, že není sama.